Lützen

Dne 06.11.1632
Signace: M. Merian fecit
Autor: Merian Mateus, mědirytec a nakladatel ve Frankfurtu nad Mohanem
Katalogová čísla:
Sbírka Český Šternberk: 191/212
Čeněk Zíbrt – Bibliografie české historie: 11991

Obraz oné nejkrvavější bitvy, v níž armáda krále švédského s vojskem císařským pod velením vévody frýdlantského se střetla s velkými oboustrannými ztrátami a smrtí několika vojevůdců u Lützenu dne 6. listopadu 1632.

Typus cruentissimi illius proelii in quo exercitus regis sveciae cum acie caesarea sub duce Fridlandiae cum magna utriusque strage et plerorumque ducum interituu ad Lüzam conflixit ci die VI. Novembris Anno MDCXXXII.

Poznámky badatelů
200_211.jpg

Na širokém obrazu je vpravo nahoře město Lützen v plamenech, na levé straně je oválná kartuše s uvedeným latinským textem. Střed celého obrazu je vyplněn bitevní vřavou. V popředí je šibenice a opodál je zakreslen velký výbuch, pravděpodobně skladu střeliva.

Po lokálních operacích u Norimberka-Fürtu v letních měsících r. 1632, které nevedly k rozhodujícímu výsledku, se obě armády, které tu ležely v bezprostřední blízkosti, rozešly. Král Gustav Adolf zůstal s částí svého vojska v Bavorsku, aby si tu zajistil strategické postavení proti vojsku Montecuccoliho, které ho ohrožovalo. Valdštejn táhl k severu, patrně s úmyslem napadnouti Bernarda Výmarského, který tam byl švédským králem oddisponován. Tímto pohybem se císařská armáda blížila k Sasku a kurfiřt Jan Jiří Saský ihned volal o pomoc jak Gustava Adolfa, tak i Bernarda Výmarského. Švédové neprodleně přitáhli a obě mocné armády, švédská a císařská, přišly do bezprostředního styku u Lützenu nedaleko Lipska. Dne 6. / 16. listopadu 1632 tu v pozdních dopoledních hodinách (pro hustou podzimní ranní mlhu) došlo k velké krvavé bitvě. Švédové měli zpočátku úspěchy nad císařskou pěchotou, velkým útokem jízdy však Valdštejn situaci opět vyrovnal. Později však Švédové opět získali převahu a situace se stávala pro císařské nebezpečnou. V pozdních odpoledních hodinách přitáhl se svou osvědčenou jízdou císařský generál Pappenheim, kterého překotně povolal Valdštejn. Pappenheim ihned podnikl se svým plukem dravý protiútok, který již vítězící Švédy opět vrhl zpět, čímž nastala znovu rovnováha sil. Pappenheim sám v boji padl; zkrvavený písemný rozkaz Valdštejnův, který měl při bitvě u sebe, je vystaven ve vídeňském vojenském muzeu. Nastala noc, která ukončila krveprolití. Výsledek bitvy lze označit jako nerozhodný. Gustav Adolf, který se vrhl do nejhustší vřavy, padl zasažen dvěma střelami. Z významnějších švédských důstojníků padli: hrabě Brahe, generál Uslar, Arnošt z Anhaltu, plukovník Gerstorf i několik důstojníků z řad českých emigrantů. Počet padlého mužstva se odhaduje na straně Švédů na 4 000 až 5 000. U císařských padlo mimo Pappenheima (který prý vzkázal před smrtí Valdštejnovi, že rád umírá s vědomím, že nejzatvrzelejší nepřítel katolické víry, Gustav Adolf, již nežije), řada nejvyšších důstojníků. Raněni byli Piccolomini, Holk, Breuer, Trčka, Harrach a mnoho jiných. Počet padlého mužstva se přibližně rovnal témuž u Švédů. Valdštejn byl po celou dobu bitvy sužován bolestmi, které mu působila dna; byl proto nucen sesednout z koně a nechat se přenášet na nosítkách. Po bitvě u Lützenu odtáhli císařští do Čech, švédská armáda však zůstala v Sasku.

[přihlásit se]   [registrovat se]   [webmaster]
www.30letavalka.eu  |  Historický klub Týnec nad Sázavou  ©2014