Norimberk

Dne 01.08.1632 (do 31.08.1632)
Signace: neuvedena
Autor: neznámý
Katalogová čísla:
Sbírka Český Šternberk: 187/245

Švédský tábor u Norimberka. Královské švédské ležení u Norimberka r. 1632.

CastraSuecica ad Norimbergam. Königl. schwedische Läger zu Nürnberg Anno 1632.

Poznámky badatelů
192_203.jpg

Uprostřed rytiny je město Norimberk, v němž jsou podrobně vykresleny jen významné budovy a opevnění, označené názvy. Kolem města je rozsáhlý, opevněný tábor švédské armády. V obou spodních rozích jsou neobyčejně krásně ryté jezdecké potyčky. Vpravo nahoře je ozdobná barokní viněta, na níž je shora citovaný text. Naproti v téže výši je znak města Norimberka, ovinutý vavřínovým věncem.

Po svém vítězství u Breitenfeldu a nad Lechem vnikl švédský král Gustav Adolf se svou armádou do Bavorska, aby tu dovršil své vítězství nad kurfiřtem Maxmiliánem Bavorským. Jeho vojska v zemi zle řádila a plenila, takže bezmocný vévoda bavorský žádal naléhavě císaře o pomoc. V březnu 1632 byl císařem opět povolán Valdštejn, který bezodkladně postavil novou armádu a v jejím čele táhl do Slezska, kde měl porazit vojsko saského kurfiřta Jana Jiřího I. Nedošlo tu však k žádným významnějším bojovým srážkám, nýbrž byla vedena vleklá jednání, hlavně se saským generálem Arnimem, kterého chtěl Valdštejn, mimo rámec oficiálních jednání, získat do své armády. Poněvadž tu šlo o tajné jednání s nepřítelem, byl to počátek Valdštejnovy zrádné činnosti. Maxmilián Bavorský soustavně naléhal na císaře, aby byl Valdštejn s armádou oddisponován do Bavorska a vysvobodil tuto zemi z nesnesitelného švédského útlaku. Valdštejn se však zdráhal zasáhnout v prospěch kurfiřta bavorského, kterého považoval za svého největšího nepřítele, poněvadž vymohl r. 1630 na kurfiřtském sněmu v Řezně jeho odvolání z císařských služeb. Vévoda frýdlantský však musel nakonec uposlechnout císařova rozkazu, táhl přes Čechy do Bavorska a usadil se v pevném táboře ve Fürtu, nedaleko Norimberka, v bezprostřední blízkosti švédského ležení. Velké soustředění vojsk (cca 50 až 60 000 mužů) na malém území způsobilo pochopitelně zakrátko neúnosnou zásobovací situaci na obou stranách. Proto se rozhodl Gustav Adolf dne 24. srpna 1632 k útoku na Valdštejnovo postavení. Došlo k dlouhotrvajícím, krvavým bojům, které nevedly k rozhodnutí. Císařští odrazili všechny útoky a z táborů vypuzeni nebyli. Gustav Adolf stáhl svá vojska zpět k Norimberku. Nastala různá vyjednávání, strategické pohyby obou armád, které konečně vedly k bitvě u Lützenu, kde švédský král Gustav Adolf padl.

[přihlásit se]   [registrovat se]   [webmaster]
www.30letavalka.eu  |  Historický klub Týnec nad Sázavou  ©2014