Fürth

Dne 24.08.1632
Signace: neuvedena
Autor: neznámý
Katalogová čísla:
Sbírka Český Šternberk: 185/38d

Švédský tábor ležící u Fürtu. Boje vévody frýdlandského na Staré Hoře. Císařský tábor na Staré Hoře u Fürtu.

Castra Svecica Furti posita. Fridlandium ducem in monte veteri dicto opugnatia. Kay. Läger aff dem Alten. Berg bey Fürdt.

Poznámky badatelů
191_202.jpg

Na pravé straně obrazu je pahorek „Altenberg“ a císařský tábor, naproti (úhlopříčně přes list) je postavení švédské. Toky říček Regnitz a Pegnitz jsou velmi zřetelně zakresleny. Vlevo dole je ozdobná kartuše, v níž je shora uvedený nápis a dole legenda: A–G.

Po svém vítězství u Breitenfeldu a nad Lechem vnikl švédský král Gustav Adolf se svou armádou do Bavorska, aby tu dovršil své vítězství nad kurfiřtem Maxmiliánem Bavorským. Jeho vojska v zemi zle řádila a plenila, takže bezmocný vévoda bavorský žádal naléhavě císaře o pomoc. V březnu 1632 byl císařem opět povolán Valdštejn, který bezodkladně postavil novou armádu a v jejím čele táhl do Slezska, kde měl porazit vojsko saského kurfiřta Jana Jiřího I. Nedošlo tu však k žádným významnějším bojovým srážkám, nýbrž byla vedena vleklá jednání, hlavně se saským generálem Arnimem, kterého chtěl Valdštejn, mimo rámec oficiálních jednání, získat do své armády. Poněvadž tu šlo o tajné jednání s nepřítelem, byl to počátek Valdštejnovy zrádné činnosti. Maxmilián Bavorský soustavně naléhal na císaře, aby byl Valdštejn s armádou oddisponován do Bavorska a vysvobodil tuto zemi z nesnesitelného švédského útlaku. Valdštejn se však zdráhal zasáhnout v prospěch kurfiřta bavorského, kterého považoval za svého největšího nepřítele, poněvadž vymohl r. 1630 na kurfiřtském sněmu v Řezně jeho odvolání z císařských služeb. Vévoda frýdlantský však musel nakonec uposlechnout císařova rozkazu, táhl přes Čechy do Bavorska a usadil se v pevném táboře ve Fürtu, nedaleko Norimberka, v bezprostřední blízkosti švédského ležení. Velké soustředění vojsk (cca 50 až 60 000 mužů) na malém území způsobilo pochopitelně zakrátko neúnosnou zásobovací situaci na obou stranách. Proto se rozhodl Gustav Adolf dne 24. srpna 1632 k útoku na Valdštejnovo postavení. Došlo k dlouhotrvajícím, krvavým bojům, které nevedly k rozhodnutí. Císařští odrazili všechny útoky a z táborů vypuzeni nebyli. Gustav Adolf stáhl svá vojska zpět k Norimberku. Nastala různá vyjednávání, strategické pohyby obou armád, které konečně vedly k bitvě u Lützenu, kde švédský král Gustav Adolf padl.

[přihlásit se]   [registrovat se]   [webmaster]
www.30letavalka.eu  |  Historický klub Týnec nad Sázavou  ©2014