O sbírce :: Václav Hollar

Jedním z nejvýznamnějších rytců 17. věku je Václav Hollar, vynikající umělec českého původu, jehož díla patři k nejlepším v naší sbírce.

Rod Hollarů pocházel z Horažďovic, kde působil po několik pokolení v místním pivovarském cechu. Otec Václavův obdržel r. 1600 od Rudolfa II. šlechtický predikát „z Práchně“ a poté odešel do Prahy, kde působil jako úředník v zemských deskách. Dne 13. července 1607 se v Praze ne­ rodil Václav, kterému bylo otcem přisouzeno právnické povolání, mladý Václav vsak v sobě cítil sklony umělecké a již kolem r. 1625 se načal zabývat rytectvím. R. 1627 opustil vlast a usadil se jako učeň v dílně světoznámého kreslíře, mědirytce a nakladatele Matěje Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem. Rozšířená domněnka, že Hollar uprchl po bitvě bělohorské jako politický emigrant českobratrského nebo protestantského vyznání, zdá se velmi nepravděpodobnou. Jeho otec totiž zastával i později svůj úřad v zemských deskách a synu Václavovi byl dokonce udělen r. 1637 císařem Ferdinandem III. u příležitosti jeho návštěvy v Řezně, rozšířený šlechtický titul a erb. Je pravděpodobné, že mladý Hollar byl v Praze ve styku se Sadalerem, jehož doporučení mu umožnilo zakotvit u Merianů. Zde pracoval v kolektivu rytců, jichž práce zpravidla Merian nakonec přehlédl a doplnil poslední retuší. Tím se vysvětluje skutečnost, že mědirytiny, na nichž měl Hollar hlavní tvůrčí podíl, nejsou jim obvykle signovány. Jediné dílo z té doby, opatřené jeho podpisem, představuje slona, který byl r. 1629 předváděn obecenstvu ve Frankfurtu a vzbuzoval tehdy pochopitelně velkou pozornost. Je to list, svědčící o značné dovednosti autorově již v prvních letech jeho umělecké dráhy. Ještě téhož roku odchází Hollar k nakladateli Jakubu Haydenovi do Strasburku, kde působil po tři roky. V té době vznikl i jeho obraz bitvy u Oppenheimu, kde král Gustav Adolf švédský porazil r. 1631 španělská vojska. Hollar sám přihlížel průběhu bitvy a zhotovil obraz z vlastního bezprostředního názoru. Tato mědirytina je též součástí šternberské sbírky. R. 1633 se setkáváme s Hollarem v Kolíně nad Rýnem, kde pracuje pro nakladatele Abrahama Hogenberga, Petra Henninga a Hartigra Woringena. Odtud podnikal daleké cesty do okolních krajů, i do Holandska a zde nalézal dostatek pestrých krajinářských námětů, v jejichž zobrazování obzvláště vynikal. V dubnu r. 1636 projížděl Kolínem nad Rýnem na své cestě k císaři Ferdinandu II. velvyslanec anglického krále Karla I., lord Thomas Howard Earl of Arundel and Surrey s početnou delegační skupinou dvořanů. Anglický hodnostář byl znalcem a milovníkem umění a Hollarova grafická díla, s nimiž se tu setkal, jej nadchla natolik, že získal našeho Hollara jako malíře a kreslíře do svého průvodu a společně odcestovali přes Norimberk, Pasov a Řezno do Lince, kde byli po delší dobu hosty Ferdinanda II. Na zpáteční cestě projížděli Prahou a zde Hollar provázel Howarda při prohlídkách pražských pozoruhodností, hlavně Rudolfových sbírek, pro něž se vyslanec velmi zajímal. Tehdy Hollar zhotovil známý obraz Prahy. Je to široký prospekt města s tokem Vltavy a kamenným mostem. V levém popředí je stylizovaná zřícenina, za niž je vidět budova Strahovského kláštera. Nad městem v oblacích jsou barokní kartuše se znaky Hradčan, Malé Strany, říšské orlice, českého lva, Starého a Nového města. Na zvláštním poli dole jsou uvedeny názvy 20 významných budov města v češtině, latině a němčině. Vysvětlující nápis na listu zní: „Wenceslaus Hollar a Lewengrun et Bareyt (jsou to šlechtické predikáty, které obdržel téhož roku v Linci od Ferdinanda II.) hano regni Bohemiae Metropolim, Patriam suam, ex monte Sct. Laurentii (z Petřínu) A. 1636 exaotissime delineavit & aqua forti in hano forma aeri inaculpsit, Antwerpae.1649“ Původní Hellerova kolorovaná kresba, kreslená bezpochyby z nynější Schönbornské zahrady, existovala ještě ke konci 18. století ve sbírce dra Rawlinsona v Londýně.

Provedení kresby upoutává svým vytříbeným komposičním projevem, dokonale vyváženým; lept na první pohled prozrazuje vynikající dovednost rytcovu. - Hollar pak odcestoval s anglickým vyslancem do Londýna, kde ve službách svého mecenáše prožil několik bezstarostných let, plných umělecké, tvůrčí práce. Působil zde i jako učitel kreslení syna krále Karla I., prince z Walesu a zanedlouho se oženil s jakousi miss Tracy. V Londýně se sešel Hollar i se slavným van Dyckem, k umělecky plodnému vztahu obou umělců však nedošlo, poněvadž se prý jejich povahy příliš různily. Zato velký pedagog Jan Amos Komenský udržoval přátelské styky se svým krajanem a hodlal ho pověřit ilustraci svého díla „Janua linguarum reserata“, žel vypuknuvši revoluce Olivera Cromwella tomu zabránila. Howard uprchl před revoluci do Nizozemí, Hollar ještě setrvává v Londýně, kde se však brzy jeho hmotná situace natolik zhoršuje, že je nucen se odstěhovat r. 1644 do Antverp. Jeho bývalý mecenáš, s nímž se tu opět setkává, je však nyní sám v hmotné tísni, později odjel do Italie, onemocněl a zemřel. Doba v Antverpách byla vrcholem Hollarovy umělecké činnosti. Holandsko bylo tehdy světovým střediskem nejen obchodního a hospodářského života, ale i po stránce výtvarného umění tu platila nejnáročnější měřítka a obstáli tu jen ti nejlepší. Hollar byl odkázán jen na své umění, které se sice brzy prosadilo, neznalost řeči a cizího, nezvyklého prostředí, které se vůči němu z důvodů konkurenčních stavělo odmítavě, jej však tísnily. R. 1652 se opět vrací do Londýna, zde je však nyní trvale stíhán starostmi a neštěstím. Ihned po příjezdu je zatčen jako stoupenec popraveného krále, vlivní přátelé však prosadí jeho neprodlené propuštění. Vzápětí však umírá jeho žena a nedlouho potom se jeho syn stává obětí morové epidemie. Ohromný požár v Londýně zničil několik tisíc domů a nastává situace, umění velmi nepříznivá, způsobená i politickým zvratem. Po restauraci království se pokouší Hollar cestou žádosti u svého bývalého žáka, nyní krále Karla II., o zmírnění své hmotné tísně. Je však opomíjen. Věřitelé jej pronásledují a zdraví ubývá. Dne 28.brezna 1677 Hollar umírá v úplné bídě a zcela opuštěn všemi příznivci z doby své slávy.

Z Hollarova obsáhlého díla dlužno uvést, mimo již zmíněný prospekt Prahy, tyto grafiky šternberské sbírky: 1. Vyhlášení míru mezi Španělskem a Nizozemím na náměstí v Antverpách dne 5. června 1646. 2. Dobytí Tábora císařskými vojsky pod velením Maradase r. 1621. 3. Vyobrazení překročení Rýna vojsky krále Gustava Adolfa švédského, porážka španělské jízdy a dobytí Oppenheimu r. 1631. V popředí je zobrazena švédská armáda, vpravo Oppenheim a v perspektivě široká porýnská krajina. 4. Bitva mezi Švédy pod Gustavem Adolfem a vojsky císařsko-bavorskými pod velením generála Tillyho nad Lachem v Bavorsku dne 6. dubna 1632. Koncepce obrazu je velmi podobná oné předchozí rytiny.

(Jiří Douglas Sternberg)

[přihlásit se]   [registrovat se]   [webmaster]
www.30letavalka.eu  |  Historický klub Týnec nad Sázavou  ©2014